|
Kostel sv. Jana Křtitele
 
Na vyvýšenině 342 m nad mořem stojí památkový
kostel sv. Jana Křtitele. Kolem kostela je hřbitov
se hřbitovní kaplí P.Marie. původní dřevěný kostel
nahradil nynější kostel zděný.
Kostel byl postaven v letech 1716 - 1723. Plán
kostela navrhl a snad i začal stavět proslulý
italský stavitel Dominik Martinelli. Náklady na
stavbu byly čerpány nejprve z farní pokladny, potom
z pokladny obecní a nakonec i z pokladny majitele
zámečku, když byly první dvě pokladny úplně
vyčerpány.
Kostel je postaven v barokním slohu. Na západní
straně přiléhá těsně ke kostelu věž vysoká 50m. Na
věži jsou dva zvony: menší umíráček a větší zvon
nesoucí jméno sv. Jana Křtitele a vážící 539kg.
Samotná stavba kostela je jednoduchá, ale má bohatou
výmalbu a výzdobu. Kostel byl vymalován na náklad
Václava Seidla, občana z Krasíkova (dříve Budigsdorf).
Výmalbu provedl malíř z Moravské Třebové Juda Tadeáš
Supper. Malíř se narodil v Mohelnici roku 1712, ale
žil a pracoval v Moravské Třebové až do své smrti
roku 1771. Během svého života vymaloval několik
kostelů v Moravské Třebové a v okolí. Jedním z nich
je i farní kostel sv. Jana Křtitele v Tatenici.
J.T. Supper vyzdobil tatenický kostel nástěnnými
freskami. Šest obrazů znázorňuje hlavní události ze
života sv. Jana Křtitele, který je zvláštním
ochráncem tatenického kostela a tatenické farnosti.
Nástropní malby představují navštívení P.Marie,
korunování P.Marie, narození Páně a oslavu Beránkovu
čili oslavu Ježíše Krista. Totéž činí i troubící
andělé na kruchtě.
Nejdůležitější ozdobou kostela je oltář. Uprostřed
oltáře stojí mohutný svatostánek a na něm socha
P.Marie Neposkvrněné. Vedle svatostánku jsou dva
klanějící se andělé. A pak o něco dále sochy dvou
nejpřednějších apoštolů Petra a Pavla. Přední stranu
oltáře zdobí ze dřeva vyřezané a pozlacené
antepedium (ozdobný kryt přední strany oltáře). Nad
hlavním oltářem je velký obraz sv. Jana Křtitele na
plátně od J.T. Suppera.
Kromě hlavního oltáře jsou v kostelní lodi ještě dva
oltáře boční. První je oltář sv. Jana Nepomuckého s
jeho sochou uprostřed oltáře. V postraních
výklencích jsou sochy sv. Valentina a sv. Blažeje.
Druhý boční oltář znázorňuje snímání Kristova těla z
kříže. Tento oltář byl vytvořen podle obrazu
proslulého vlámskéhomalíře Van Dycka. Co Van Dyck
namaloval na plátně, to neznámý umělec v tatenickém
kostele vyřezal ze dřeva. Je to ojedinělé dílo u nás
a pravděpodobně i v celé Evropě. Tento oltář je
myšlenkově spojen s malbou nad oltářem, která
znázorňuje následné ukládání Krista do hrobu. V
postraních výklencích jsou sochy P. Marie Bolestné a
sv. Josefa.
Za zmínku ještě stojí tak zvaná Kalvárie, krásná
kazatelna se stříškou, křtitelnice a obrazy křížové
cesty. Všechny tyto věci jsou vysoké umělecké
hodnoty.
O památky je postaráno elektronickým zabezpečovacím
zařízením napojeném na státní policii.
Další fotografie naleznete ve >>
fotogalerii...
Historie zámku
Tatenice ležela v blízkosti významné obchodní
stezky, proto zde již brzy po jejím vzniku byla
založena tvrz. Ta se výslovně připomíná od roku
1287, kdy Tatenice patřila pánům ze Šternberka,
kteří v té době vlastnili zábřežské panství.
Šternberkům náležela tvrz až do roku 1418. Z této
původní tvrze snad pocházejí sklepy pod dnešním
východním křídlem zámku a část obvodových zdí tohoto
křídla.
V následujících letech se zde vystřídala řada
majitelů, mezi nimi například Švihovští z Rýzmburka,
Tunklové z Brníčka, Krčmové z Koněpas, páni
z Boskovic, Berkové z Dubé, Bohunka Meziříčská
z Lomnice.
V roce 1600 koupil Tatenici s tvrzí majitel
moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze
Žerotína, jeden z nejvýznamnějších moravských
feudálů té doby. Lze předpokládat, že za uvedených
dřívějších majitelů původní tvrz z 13. století byla
přestavována a rozšiřována. Ladislav Velen ze
Žerotína ji přestavěl v roce 1606 na jednopatrový
renesanční lovecký zámek.
Na stavbě se zřejmě podílela stavební huť působící
v této době na přestavbě moravskotřebovského zámku,
v čele s italským stavitelem G. Mottalou de
Bonnamone. Tvrz byla rozšířena ve čtyřkřídlou stavbu
uzavírající nevelké nádvoří, přičemž část její
původní budovy byla zahrnuta do novostavby jako
východní křídlo. Vstupní severní křídlo bylo
ozdobeno renesančním portálem se znakem stavebníka a
jeho manželky Bohunky z Kunovic. Podobný portál
zdobí i vstup do tohoto křídla z nádvoří.
Obytné prostory, bohatě vyzdobené renesanční štukou,
byly soustředěny do severního a východního křídla,
hospodářské příslušenství bylo v méně honosném
jižním a západním křídle. Nádvoří bylo pravděpodobně
ozdobeno arkádou. Štuková výzdoba představuje jeden
z vrcholů moravského renesančního štukatérského
umění.
Ladislav Velen však tatenického zámku dlouho
neužíval. Účastnil se protihabsburského povstání
v letech 1618-1620, a musel uprchnout ze země. Jeho
panství bylo zkonfiskováno a později prodáno Karlovi
z Lichtenštejna. Tatenice byla tehdy připojena
k zábřežskému panství Lichtenštejnů.
Karel z Lichtenštejna ani jeho nástupci neměli zájem
o pobyt na renesančním venkovském sídle a tak se
zámek změnil jen v sídlo správy dvora, byty úředníků
a část byla využívána k hospodářským účelům.
V roce 1787 za Aloise Josefa Lichtenštejna byl
tatenický dvůr rozparcelován a zámek se stal prostou
obytnou a hospodářskou budovou, kterou velmi vážně
poškodil požár v roce 1798. Byl pak sice obnoven,
ale jeho úpadek pokračoval dále, takže v roce 1945
už byla celá budova ve velmi špatném stavu a
sloužila hospodářským účelům, část také jako
hostinec.
Po válce objekt sloužil k různým účelům (kulturní
místnost, kino, sklady, školní jídelna) a dále
chátral. V šedesátých letech se uvažovalo o jeho
demolici, až v roce 1972 bylo rozhodnuto o generální
rekonstrukci celého objektu.
Rekonstruovaný zámek byl slavnostně otevřen
9.5.1985. Základní projekt rekonstrukce zpracovali
architekti Kodýtek a Čurda. Zámek se stal cenným
historickým dokladem řemeslného umu předchozích i
součastných generací.
Z původního zámku se zachoval např. žerotínský
portál s erbem Bohunky z Kunovic (manželky Ladislava
ze Žerotína), v patře částečně obnovená arkáda a
především renesanční štuková výzdoba interiéru
zámku.
Velmi krásná je obřadní síň, kde vybavení původních
prostor navrhli brněnští architekti Kamila
Plannerová a Pavel Kryl. Obřadní síň se svým
společenským zázemím se stala lákavým místem pro
uzavření sňatků mladých lidí za širokého okolí.
Zámek je upraven renesanční psaníčkovou sgrafitovou
technikou, valbová střecha pokryta břidlicí.
Prostory zámku dnes slouží obecnímu úřadu
(kanceláře, obřadní síň, knihovna). Ke kulturním a
společenským akcím je využíván společenský sál a
salonek. V části východního křídla je restaurace.
Středověká renesanční tvrz v Nemili u Zábřeha
www.tvrz-nemile.estranky.cz , kterou také
vlastnil Ladislav Velen z Žerotína je svou výzdobou
velice shodná jelikož stavitelé na odlévání
štukatury používaly stejnou formu. Jedná se zejména
o lví hlavy, rozety, anděly a lišty s rostlinným
motivem.
Další fotografie naleznete ve >>
fotogalerie...
|
